FK Újezd nad Lesy

Přeskočit navigaci
FANSHOP
TÝMY

Fotbalový klub Újezd nad Lesy
Čentická 1470

190 16 Praha 21 - Újezd nad Lesy

Sekretář klubu: Zeman Tomáš
Tel: 603 101 900
              
Pro další kontakty využijte v hlavním menu Kontakty...

       

Informace o klubu + kontakty, hrané soutěže a rozpis všech zápasů naleznete  zde.

Mapu hřiště Čentická naleznete zde.

Mapu hřiště Pilovská naleznete zde.

 

Kde sledujete výsledky našich týmů?
Webové stránky FK ÚnL 8 (31%)
FB našeho FK ÚnL 2 (8%)
Stránky PFS fotbalpraha.cz 7 (27%)
Stránky FAČR fotbal.cz 7 (27%)
Jiné 2 (8%)
Celkový počet hlasů: 26

Rorhovor s Danem Hlubučkem ze stránek PFS

Běž a dej hattrick, slyšel brankář Hlubuček. Trefil se jednou a zajistil Újezdu "B" výhru.

Tomu se říká udělat parádní tečku za podzimem. Brankář Újezdu nad Lesy Daniel Hlubuček si poslední víkend užil dvojnásobně. Nejdřív v přeborovém utkání smázl s áčkem rivala z Ďáblic 6:1, aby o pár desítek minut později vstřelil rozhodující gól klubové rezervy při utkání I. A třídy v Dubči. „Prožil jsem takové déja vu, v Dubči jsem dal gól i v minulé sezoně, to ale bylo s áčkem" směje se gólman.

Co vás to napadlo, zvládnout během pár hodin dva zápasy?
Za áčko nás čekal poslední mistrák s Ďáblicemi, to bylo derbíčko. My jsme společně postoupili do přeboru a měli jsme dokonce i stejně bodů. To utkání jsem odchytal a bylo moc důležité, že jsme vyhráli a odskočili v tabulce.

A až pak vás napadlo, že místo oslavy půjdete hrát i za béčko a navíc do pole?
Já už jsem dopředu říkal trenérovi béčka, že bych rád šel, když to dovolí trenér áčka Šafr. Ten souhlasil, ale vždycky říká: Běda, jestli se tam zraníš, tak tě ještě já nakopu…

Tentokrát po vysoké výhře v přeborovém utkání nic nenamítal?
Trenér Šafr jel na ten zápas také. On říkal, že když zvládneme Ďáblice, tak pojede béčko namotivovat. Naše rezerva na tom není dobře, je tam docela marodka. Takže jsem se na zápas vydal, ale netušil jsem, jestli budu hrát.

Nakonec jste také začal na lavičce. Jak jste to vzal?
V pohodě. Navíc kluků na střídání moc nebylo. Ale trenéři vědí, že jako brankář hraju tak trochu libero. Takže došlo na to, že mě tam za stavu 0:2 poslali s tím, abych dal tři góly. (směje se)

Vážně se vám na hřiště chtělo, když tým prohrával o dva góly?
Určitě. Už po chvíli jsem měl tutovku. Asi se tam projevilo, že jsem gólman. Tedy, ne že bych chytil míč do ruky, ale hlavou jsem ve fakt velké šanci poslal míč vedle.

Ale nakonec se začalo skóre měnit, snížili jste, pak vyrovnali. Měl jste na tom nějaký podíl?
Deset minut před koncem jsem dával přihrávku před bránu a obrana ji odvrátila na roh. Z něj jsme vyrovnali na 2:2. Moje chvíle přišla až v 87. minutě. To už jsem ale nevěřil, že přání trenérů o tom, že dám tři góly, vyjde. Říkal jsem si, kdyby tam tak padl aspoň jeden…

A povedlo se, vstřelil jste vítězný gól. Jak se to seběhlo?
Náš střední záložník mi poslal parádní přihrávku mezi stopery. Ani jsem si míč nemusel zpracovávat. Nekoukal jsem, kde stojí gólman. Snažil jsem se myslet na to, kde bych asi stál já. Vím, jak se v takové chvíli brankář chová. A tak jsem to zkusil na zadní tyč. Jen jsem si říkal, aby se ta rána nezastavila třeba v kaluži.

To se nestalo. Co jste v tu chvíli cítil?
Byla tam obrovská euforie. Emoce. Byla nádhera, když ke mně kluci běželi. Přirovnal bych to k pocitu, když se brankáři povede chytit penalta. Tady to bylo ale trochu jiné v tom, že tenhle gól znamenal vítězství a důležité body.

Určitě se pak přihlásil i pokladník týmu, že?
To je pravda, mnul si ruce. Jakmile se něco takového stane, tak se pokladníci nějak množí. (směje se)

Když pak byla podzimní dokopná, to jste musel být za hrdinu. Slavil jste dvakrát?
Áčko i béčko měly rozlučku dohromady. Musím přiznat, že na mě je alkohol tedy hned znát, ale když získáte šest bodů za jeden den a ještě se vám povede vstřelit gól, tak jsem si to užil a dal si ho trochu víc. Všichni jsme si to užívali, i trenér Šafr.

Jak to myslíte?
U něj je výjimka, když se zdrží. Když jsem mezi prvními odcházel, tak mě objal a říkal, že za áčko budu chytat a za béčko budu chodit střílet góly.

To vás tedy čeká hodně perné jaro. Lákal by vás takhle nabitý fotbalový program?
Když mi to tělo a čas dovolí, tak by chuť byla ohromná. Celý život chytám v brance, teda jestli takhle můžu mluvit, když je mi čtyřiadvacet. Beru to tak, že není špatné si na hřišti zaběhat a dávat góly. Někdy si říkám, že by mě to v poli třeba bavilo víc než v bráně.

Všiml jsem si, že jste si v poli kopnul už dříve. Ale na váš vstřelený gól si nepamatuji. Už máte nějakou trefu na kontě?
V minulých sezonách jsem si někdy zahrál za áčko. A co se týče gólů, tak v Dubči jsem dal gól i před rokem, když se hrálo o postup do přeboru. To jsem se trefil v 86. minutě, tedy ve skoro stejném čase jako tentokrát. Prožil jsem si takové déja vu. Bylo to skoro na minutu… (směje se) Jen tehdy jsem brankáře přeloboval ze čtyřiceti metrů. Škoda, že to tehdy nikdo nenatáčel, to by byla krásná vzpomínka. Ani se o tom nepsalo, tak jsem teď mile překvapený, že se o tomhle mém gólu ví.

To teď asi nebudete mít v Dubči zrovna fanklub. Slyšel jste nějaké narážky?
Nejspíš mě nemají rádi, vyčítali svému týmu, že je to s nimi špatné, když jim dá branku i gólman.

Co na váš úspěch říkají kamarádi? Jak si slávu užíváte?
Máme takovou menší kapelu a jedeme zkoušet. Brzy budeme mít koncert v Chlumci nad Cidlinou. Hrajeme podobnou muziku jako Tomáš Klus, jmenujeme se Pamflet. A já zpívám.

Tak to je zajímavý koníček. Přijdou teď fotbaloví spoluhráči na koncert? A co naopak říkají spoluhráči z kapely na vaše fotbalové umění?
Musím říct, že fotbal a muzika zabírají opravdu hodně času a já dobře vím, že nejde ani jedna z těch věcí dělat na sto procent. Naštěstí David Garnold, můj spoluhráč z kapely, hraje taky fotbal. Takže pokud byste chtěli nějaký další rozhovor, tak je tu další adept. (směje se)

René Machálek