FK Újezd nad Lesy

Přeskočit navigaci
FANSHOP
TÝMY

Fotbalový klub Újezd nad Lesy
Čentická 1470

190 16 Praha 21 - Újezd nad Lesy

Sekretář klubu: Zeman Tomáš
Tel: 603 101 900
              
Pro další kontakty využijte v hlavním menu Kontakty...

       

Informace o klubu + kontakty, hrané soutěže a rozpis všech zápasů naleznete  zde.

Mapu hřiště Čentická naleznete zde.

Mapu hřiště Pilovská naleznete zde.

 

Na jakém postu je náš A-tým mužů nejsilnější?
Brankaři 119 (11%)
Obránci 62 (6%)
Záložníci 91 (9%)
Útočníci 351 (33%)
Realizační tým 437 (41%)
Celkový počet hlasů: 1060

Komentáře ze zápasů

Neděle 11.11.2018

V neděli 11.11. jsme, snad až do 11 hodin, bojovali o setrvání na čelním místě tabulky. Soupeřem nám byli kluci z FC TEMPO Praha, bez debat jeden z nejtěžších.

Obvyklé instrukce o naší bojovnosti a nevypuštěných soubojích zazněly, a tak jsme šli na věc. Chtěli jsme být zejména důstojným protivníkem, prostě nedostat nějakou zbytečnou „rychtu“. Prvních dvacet minut nám ale ukázalo, že by to snad mohlo i dopadnout. Tempaři sice hráli dobře technicky a naši bránu ohrožovali téměř z každé akce, naštěstí se jim nedařilo dostat balon mezi tři tyče. Jenže pak přišel závar před naším gólmanem a první se bohužel zorientoval soupeř, takže jsme prohrávali 0:1.

Hlavu jsme nesvěsili a hráli dál naplno. Odměna přišla hned vzápětí – Vítek Vlk zabojoval na hrotu a důležitým gólem vyrovnal na 1:1. Přes urputnou snahu Tempařů tento výsledek vydržel do konce prvního poločasu.

Zase jsme si povídali v kabině… Pochopili jsme, že by to snad opravdu mohlo jít vyhrát. Přišla však studená sprcha – ve 40. minutě totiž Tempaři znovu udeřili a nám nezbývalo než vyhrabat poslední zbytky sil a zkusit ještě zabojovat.

Povedlo se, Max Berka nám vrátil v 55. minutě naději – bylo to 2:2 a buňky zas umíraly. Zvonili nám tyče a břevna a skvěle chytající Šimon Fajkus nekompromisně likvidoval všechny střely směřující do branky.

Pak jsme udeřili my (jestli to byl ofsajd nebo ne bych nerozebíral, prostě na hranici…) – Patrik Meloun vyvezl balon z naší poloviny až na kraj soupeřova vápna, narazil si s Jirkou Levrincem a přísně zakončil gólem – paráda. To byla 64. minuta, takže do konce asi 6 minut. Překvapivě jsme si je docela užili a Tempo v závěru moc k balonu nepustili.

Konečná výhra 3:2 je více než zasloužená a mně nezbývá než všechny naše bojovníky pochválit za skvělý výkon.

Příště si střihneme poslední zápas první poloviny sezóny na hřišti SC Radotín, který si vyšlápl na hvězdnou Bohemku a porazil ji 5:1.

LK

________________________________________________________

Neděle 4.11.2018

Osmé kolo jsme doma prohospodařili 1:2 s Běchovicemi – přítomen jsem nebyl, takže jen z doslechu podotýkám, že šlo o zbytečnou prohru se soupeřem, kterého bychom v klidu mohli porazit, kdybychom hráli, co umíme. To se ale občas stává…

K odehrání devátého kola jsme zaběhli hostovat na umělku ČAFC do Záběhlic. Očekáván byl tvrdý souboj, který se nakonec také odehrál.

Čafka nastoupila s několika 175cm hlavičkáři, které si ovšem Kryštof Kulhavý celkem v pohodě pokryl  Od začátku bylo jasné, že tenhle zápas bude bolet a ukrást výhru bude velmi těžké. Po prvních 10-ti minutách jsme si všimli, že je soupeřův brankař dost aktivní v poli a že jeho výlety, místy až na polovinu, bychom mohli využít.

To se ve třinácté minutě, jako prvnímu, podařilo Jirkovi Levrincovi, který natáhl krok na levém křídle a potrestal vysunutého brankaře přesnou střelou do volného prostoru. Další trefu přidal Max Berka za osm minut podobně.

Odpověď přišla chvíli nato ve 25. minutě, kdy soupeř snížil na rozdíl jedné branky. Balon si však vzal znovu Max a jeho další trefa nám vrátila dvougólový náskok. Poločas jsme tedy končili optimisticky za stavu 3:1 pro nás.

Druhý poločas začal ve vysokém tempu a bylo vidět, že Čafka nám rozhodně nehodlá nechat cokoli zadarmo. Tady bych rád vyzdvihnul práci stoperů v čele s Patrikem Melounem, který nevypustil jediný souboj a jistě si odnesl mnoho modřin.

Chvíli po začátku druhého poločasu nám Vítek Vlk ukázal, jak se to má dělat, když potrestal brankaře učebnicovým zpracováním v běhu a následnou tvrdou střelou končící v síti. Moc pěkná akce…

4:1 a 37. minuta – to je slušný náskok, jenomže na hráčích se bohužel začali projevovat ostatní sportovní aktivity a výkonnostně jsme poněkud polevili. Toho samozřejmě soupeř využil a to v 50. a v 61. minutě. No a rázem jsme vedli jenom o gól 4:3.

Posledních devět minut mi umřelo několik miliónů buněk – naši dělali co mohli, ale bylo vidět, že toho mají dost. Brána ale měla dobře postavené tyče a v ní skvěle úřadoval Šimon Fajkus – i pro to jsme nakonec výhru urvali a za to všem patří velké DÍKY.


LK

________________________________________________________

Neděle 21.10.2018

 
Sedmé kolo jsme odehráli doma proti SK Dolní Chabry, které dorazili v počtu 11-ti kluků. Očekávali jsme tuhý boj i proto, že Chabry skalpovaly Bohemku 7:0 – to je neslýchané

Taktické pokyny byly jasné – nevypustit žádný souboj, dohrávat balony, hrát do těla, prostě nechat na hřišti všechno. Hraní do těla vyslyšel zejména Kuba Roman, který ukázal, že to tvrdě umí – bohužel v našem vápně a naštěstí bez penalty, i když se asi pískat dala.

První poločas vypadal hodně zajímavě, hrálo se nahoru-dolů a celkově se zdálo, že Chabry mají více ze hry. Jejich rohové kopy, kterých měly požehnaně, byly  velmi nebezpečné. Žádný gól se ale soupeři vstřelit nepodařilo. Stejně tak bohužel ani nám – i když Patrik Meloun měl po přímém kopu ke gólu hodně blízko. První poločas tedy zůstal bez branek.

Před druhým poločasem jsme si znovu zopakovali, co chceme, jak toho docílit a hlavně jsme si řekli, že tento zápas se dá vyhrát. Na našich byla vidět chuť a všichni, bez výjimky, dali do zápasu všechno. Ve 48 minutě přišla zasloužená odměna – Kuba Babinský to vzal na sebe a bylo to 1:0. Hned se hrálo o něco lépe, i když Chabry znatelně přidaly a místy jsme sotva stíhali odvracet balony z blízkosti našeho brankaře. V jednom takovém závaru jsme zahráli ve vápně rukou a rozhodčí to bohužel viděl. Jasná penalta a celkem v klidu proměněná i když, jinak bezchybný, Patrik Tupý si na balon lehce šáhnul… Takže 1:1 a zase zpátky stres. Nevím tedy jak kdo z vás, ale já fakt věřil, že vyhrajeme.

Znova opakuju, že tentokrát všichni hráli opravdu skvěle a mám pocit, že po té penaltě snad kluci ještě přidali. Nechci tady velebit jednoho hráče, ale co si Kuba Babinský dovolil v 65 minutě, to nemá obdoby. Ve stylu „pojď sem, kam jdeš“ se mezi třemi bránícími hráči probil až ke střele, která skončila v síti. Takže jsme zase vedli o gól a do konce byly asi 4 minuty.

Přes soupeřův závěrečný mohutný tlak, jsme si výsledek pohlídali a po konečném hvizdu mohli slavit důležitou výhru 2:1.

Příště hrajeme doma, ve čtvrtek 25.10. od 16:45, přeložený zápas pro Sršňům z Běchovic.

LK

________________________________________________________

Sobota 13.10.2018

Dnes jsme se vydali na porovnání sil s CU Bohemians, kteří dosud prohráli pouze jediný zápas (s Chabrami a ještě k tomu 0:7). Nastoupila ale jiná Bohemka, ne ta co odehrála všechny ostatní zápasy. Jakoby se snad zalekla další možné prohry...

Prvních dvacet minut bylo relativně vyrovnaných, i když z naší strany poněkud opatrných. Pak bohužel, z jasně ofsajdové pozice, udeřilo místní eso Kilian Kryšpín a bylo to jedna nula pro domácí. Protestovali jsme moc potichu a tak byl gól uznán.
Bohemka hrála relativně tvrdě s několika spornými zákroky (naštěstí bez zranění) a naši kluci se tomu nějak nedokázali přizpůsobit. I proto jsme do konce prvního poločasu inkasovali další dvě branky a bylo to 3:0 pro domácí.

V kabinách jsme si řekli, že je třeba přitvrdit, chodit do soubojů, hrát tělem. To začalo fungovat až ke konci zápasu. Mezitím nám však čaroděj Kryšpín přičaroval další dva banány, takže už to bylo 5:0.

Jak jsem psal, probuzení nastalo až v samém závěru zápasu, kdy Martin Tošner dokázal dotlačit balon do soupeřovy branky. Ke konci jsme měli herně docela navrch, čehož hojně využil Kuba Babinský, hrající ve skvělé formě. Svou formu nám dokázal dvěma góly z čehož ten druhý byl skutečně výstavní - z levé strany od lajny pod břevno. Zajímavé na konci bylo téměř 3 minutové nastavení, kdy jsme měli ještě jednu šanci a mohlo to být hodně zajímavé...

Málo platný, nakonec jsme prohráli 5:3. Z mého pohledu to byl hratelný zápas, ve kterém nám chyběl kromě tvrdšího přístupu, taky kousek štěstíčka a kvalitnější výkon domácího sudího laika.

LK

________________________________________________________

Sobota 6.10.2018

 
Co v sobotu bylo: pěkné počasí, otevřená hospoda, čtyři diváci, postavené hřiště

Co v sobotu nebylo: pěkný fotbal, zbylí/ostatní diváci, Patrik Meloun

Takže od začátku – páté utkání jsme odehráli doma proti v tabulce předposlednímu týmu SK Modřany, který zatím předvedl nejlepší výkon s Libuší, kde remizoval. K očekávané jasné výhře jsme nastoupili oslabeni o šikovného stopera Patrika Melouna a ať si říká kdo chce co chce, bylo to bohužel znát…

Pěkně jsme se přizpůsobili soupeřově hře a místy to bylo kam balon, tam všichni. Prvních 25 minut trápení prolomil Jirka Levrinc gólem ze sporného ofsajdu, o který jsme se v rámci fair-play nehádali. Přibylo tedy dalších 8 minut a konečně přišel regulérní gól z kopačky Jonáše Jirmana. Začali jsme trochu víc hrát, avšak viditelnou převahu jsme nedokázali zúročit žádným gólem, a to navzdory nepříliš spolehlivým výkonům soupeřova brankáře. Do kabin jsme odcházeli s mírným náskokem jednoho gólu 1:0 pro nás.

Druhý poločas byl v duchu „máme víc ze hry, ale nedokážeme vystřelit či jinak dopravit míč do soupeřovy branky“. Trápili jsme se tedy celých dalších 35 minut z čehož bylo i pár minut infarktových, při několika soupeřových rohových kopech a standardních situacích.

Utrpěli jsme tedy povinnou výhru 1:0, která nás posouvá na první místo v tabulce (dosud vedoucí CU Bohemians prohrála doma s SK Dolní Chabry).

Na příští zápas vyrážíme v sobotu 13.10. do Hrdlořez, na hřiště CU Bohemians a pokud předvedeme stejný výkon jako proti Modřanům, rozhodně to na výhru nebude…

LK
________________________________________________________

Pátek 28.9.2018

 
V pořadí již čtvrtý zápas pro nás přichystal tým SK Libuš 838, o.s., který po pěti zápasech, v tabulce obýval 9. příčku. Mohlo by se tedy zdát, že výhra je zde povinná.
Po prvních 18-ti minutách se však zdálo, že tomu bude jinak. Převahu jsme sice měli, avšak i soupeř několikrát zahrozil. Hráli jsme tak nějak bez nápadu, chaoticky – chyběla tomu prostě „šťáva“.

Na střídání jsme měli 5 hráčů a popravdě řečeno, střídání nám tedy moc nešlo. Tu jsme byli v devíti a pak zas v šesti – na tom budeme muset ještě zapracovat…

S úderem 20-té minuty se najednou všechno srovnalo a zase jsme to byli my. FK „hodinky“ Újezd nad Lesy, začaly zase jít přesně. První gól pak přišel vzápětí z kopačky Martina Tošnera. Do konce prvního poločasu góly ještě přidali Max Berka a lahůdkově Patrik Meloun – z relativně velké dálky načechral střelu pravačkou a prověřil brankovou konstrukci, k naší radosti z toho byl asi nejhezčí gól… No a za stavu 3:0 pro nás, se do kabin odcházelo o poznání veseleji.

Druhý poločas jsme zápas více méně kontrolovali a dovolili si spálit pár tutovek i když nutno říct, že tu, kterou měl na kopačce Vítek Vlk, asi lépe zahrát nešlo – z rohu přišel centr na volej a šlo to jen kousek nad bránu – super akce!

Uklidňující trefy přidali Jirka Levrinc a Kryštof Kulhavý, stav byl tedy 5:0 pro nás. Do konce zápasu zbývalo dlouhých 23 minut a náš další cíl bylo neobdržet zbytečnou nebo jakoukoli branku. To se nám nakonec podařilo a po čtyřech zápasech zůstáváme neporaženi.

V sobotu 6.10. očekáváme doma návštěvu z SK Modřany a budeme chtít zase vyhrát!
 
LK
________________________________________________________

Neděle 23.9.2018

 
Třetí zápas jsme odehráli doma a ke změření sil jsme pozvali SK Slovan Kunratice. Dosavadní výsledky Kunratických slibovali solidní bitvu, na kterou jsme se museli připravit bez Šimona Fajkuse, Vildy Fišera a Patrika Tupého, což mohlo být na našem výkonu znát.
 
Tentokrát budu chválit hned od začátku – byl to moc pěkný fotbal, rychlé přihrávky a s tím spojený přechod na polovinu soupeře. Každý z hráčů plnil domluvené úkoly, v soubojích nepropadal a žádný souboj nevzdal. Speciální pochvala je pro naše stopery Patrika Melouna a Denise Krále, kteří odehráli zápas bez střídání.

Je třeba podotknout, že soupeř byl slabší zejména při rozehrávce brankáře a mnohokrát nám takříkajíc „namazal“. Jednu z chyb v závaru před brankou zužitkoval svým důrazem Matouš Kůla s pomocí soupeřovy teče, tedy vlastní gól.

Další trefy pak přidali aktivní Honza Hořák a znovu důrazný Matouš Kůla.
Do kabin jsme na konci prvního poločasu odcházeli za stavu 3:0 v náš prospěch.

 
Druhý poločas byl pod naší taktovkou, udávali jsme tempo hry a soupeře do zakončení pouštěli jen minimálně. Pravda – byl tam jeden extrémní závar, který však vyřešil, za Kubu Romana střídající, Jonáš Jirman.

Potom jsme se zase nastěhovali na soupeřovu polovinu a čtvrtou branku přidal Adam Vanoušek.
Naše důrazná hra přinášela ovoce, takže po souboji před soupeřovou brankou, světe div se, rozhodčí nám daroval penaltičku. Soupeřův hráč na brankové čáře zalehl míč a byla pískána ruka…
Exekutorem se stal, z branky příchozí, Kuba Roman a bylo to 5:0.

Lahůdku si ovšem vychutnal Jirka Levrinc, poté co byl faulován těsně před vápnem. Nádhernou střelou k pravé tyči překvapil jak obranu, tak brankáře a zvýšil na 6:0. Sedmý gól pak přidal, na hattrick aspirující Adam Vanoušek.

To bylo z našeho gólového rozdávání všechno. Soupeř však ještě po faulu v 69 minutě dokázal z trestného kopu potrestat a upravit celkový výsledek na konečných 7:1 pro nás.

Příští zápas zkusíme udržet vítěznou vlnu na hřišti SK Libuš v pátek 28.9.

LK
________________________________________________________

Neděle 16.9.2018

Ke druhému mistrovskému zápasu nás pozvali z Pragovky a upřímně řečeno, výsledky na Pragovce bývají zpravidla v náš neprospěch. Byli jsme tedy připraveni se řádně poprat a neudělat ostudu.

Jenomže ono to bylo jinak – nastoupila trochu jiná Pragovka, řečeno správně, mladá Pragovka. V týmu bylo hodně kluků ročníku 2008 a to se muselo někde projevit. I když musím říct, že vůbec nehráli špatně.

No takže jsme udeřili ve čtvrté minutě, jmenovitě Max Berka a vzápětí po něm nekompromisně zavěsil Šimon Fajkus z levé strany. Následovaly ještě trefy Adama Vanouška, který si sám poradil tváří v tvář gólmanovi, dále pak Honzy Hořáka a poslední gól první poloviny obstaral Patrik Tupý, který ve vápně zúročil svou výšku a sílu.

Po první půli tedy 0:5 z pohledu soupeře.

Druhý poločas jsme opět začali aktivně, což potvrdil prvním gólem sezóny Vítek Vlk. Další zářez si připsal, ve skvělé formě hrající, Jirka Levrinc. A tady je to chvilku záhadné  - nikdo totiž neví jak, ale najednou se za našimi stopery zjevil nejvyšší soupeřův hráč a nekompromisně nás potrestal brankou. Nikdo ho prý neviděl…

Do konce druhého poločasu jsme již k naší brance nikoho nepustili a měli zápas v naší režii. Trefil se ještě Patrik Meloun a to hned třikrát (tedy „PMH“ Patrik Meloun Hattrick) – pěkné góly ze střel z dálky. Další gól obstaral ještě Honza Hořák a Max Berka. Úplně poslední gól padl z rohu, který kopal Patrik Meloun – byl to vlastní gól a dokonce rukou. V zápise ho však má uveden Max Berka - tady bych asi hattrick neuznal  

Celkově jsme tedy vyhráli 13:1

Opět chválím snahu a píli, kterou kluci týmově přetavili v takto skvělý výsledek. Téměř do poloviny druhého poločasu zápasu totiž skóroval pokaždé jiný hráč….

Příští zápas hrajeme doma 23.9. v neděli, kdy hostíme SK Slovan Kunratice.

LK
________________________________________________________

Neděle 9.9.2018

První „ostrý“ zápas sezóny 18/19 jsme odehráli doma v neděli 9.9. Soupeřem nám byl tým SK Čechie Uhříněves.
 
Začátek zápasu byl jednoznačně v naší režii, hrálo se v podstatě na půlce soupeře, který nám toho hodně dovolil a my jsme se neostýchali toho využít. Prvním gólovým střelcem sezóny se stal Jirka Levrinc, který svým důrazem a aktivním přístupem na levém křídle dokázal překonat soupeřova gólmana.

V prvním poločase pak ještě skóroval pěkným padáčkem pod břevno, zodpovědně hrající, Patrik Meloun a další góly ještě přidali Kryštof Kulhavý, Šimon Fajkus a Honza Hořák.

Jednu malinkatou vadu na kráse jsme obdrželi zhruba v 16té minutě, kdy soupeř využil neshodu záložníků se stopery a skóroval. Nutno podoktnout, že to bylo v zápase naposledy.

Druhý poločas jsme odehráli více méně ve stejném tempu a z větší části opět na polovině soupeře. Výsledkem byly ještě další tři góly. Patrik Meloun jeden a Honza Hořák další dva (tedy „HHH“ Honza Hořák Hattrick :-).

Celkově tedy zápas pro nás dopadl vítězně v poměru 8:1.

Chtěl bych pochválit všechny zúčastněné za perfektně odvedenou práci a těším se na příští zápas, kdy nás prověří podstatně těžší soupeř TJ PRAGA.

LK
______________________________________________________________________